Zase další blog

Konečně po hektickém a depresivním začátku roku se dostávám znovu k blogu. Během ledna dělám celkem 26 hodin přesčasů, k tomu jsem stihl 3 krát 15 hodinovou cestu do Brna na víkend, učit se němčinu, cvičit, snažit se zdravě vařit, zajít na hokej a na házenou, prozkoumat noční život v Mannheimu. Logickým vyústěním toho všeho bylo to, že na blog nebyl čas. Ještě k tomu jsem začal víc chodit pěšky (hlavně z práce domů, cca 10 000 kroků) a objevovat "krásy" Ludwigshafenu. Tím jsem si zároveň definitivně ujasnil, že tu je vážně opravdový totální a nefalšovaný nic, a pokud tu nechci jenom přežívat, musím pracovat a spát v LU, ale žít v Mannheimu, nebo prostě kdekoliv jinde. S příchodem února se všechno mění k lepšímu a s prodlužujícími se dny se přímo úměrně zlepšuje i nálada. Minulé pondělí se vedle mě v práci záhadně zjevil Íránec a íránským přízvukem se představuje jako "Mazdak". Kolega Michal, mu š...