Zase další blog

Po aklimatizaci v Bangkoku (odkaz na článek) nastupujeme do překvapivě moderního vlaku s jídelním vozem. Český dráhy by čučely. Cesta by měla trvat asi 10 hodin. Jedeme ve druhé třídě, která je klimatizovaná. V některých vlacích existuje i 3. třída, která není klimatizovaná a pokud možno, bral bych tu. Je levnější a v klimatizovaných vozech je to jako v ledničce. Richie si libuje, jak se konečně krásně vyspí. Nakonec kvůli světlu, které mu svítí celou noc přímo do ksichtu a chrchlajícím, ukecaným německým důchodkyním (v době koronaviru to nebylo úplně přijemný) většinu noci nespíme. Vlak z Bangkoku nejede přímo do Vientianu, ale do Nong Khai, což by mělo být město na hranici s Laosem, nicméně kromě nádraží jsme tam nic jiného neviděli. Odtud pokračujeme tuktukem na thajskou hranici, kde čekají desítky, možná stovky thajců v řadě na přechod hranice. Pravděpodobně chodí každý den za prací do Vientiane, nicméně to...

Proč Laos? Protože si to vymyslel Richard, který tam chtěl odjet původně sám na celý měsíc po státnicích. Já, aniž bych o Laosu cokoliv věděl, jsem se k němu přidal. V té době jsem neměl žádný plán ani cíl a bylo potřeba si vytvořit něco, na co se budu těšit. Bylo mi tak docela jedno kam jedu. Poté se k nám přidává ještě Jirka (Guči). Kupujeme letenky a tím je to definitivní. Od koupě letenek se asi 4 měsíce nic neděje. Pár dní před odletem se scházíme u pivka, pouštíme na Spotify playlist Laos a během několika hodin plánujeme osu výletu. Bangkok - nočním vlakem do Vientianu - Vang Vieng - Luang Prabang. S tím, že dál se uvidí podle stavu cest a času. Nakonec jsme se rozhodli pro cestu na skůtrech z LP do Phongsali přes Muang Khua lodí po řece Ou do Nong Khiawu (i se skůtry) a odtam zpět do LP (mimo plavbu po řece je to 800 km po laoských hliněných cestách). Odkud jsme měli vymyšlený let zpět do Bangkoku. Hlavní body viz mapa dole. Nakolik je ta druhá část cesty reálná (...